KaBrňáci Dragon Boat Team

Reportáž - Festival dračích lodí Znojmo 2014

publikováno 28.09.2014

Ahoj KaBrňáci,

Poslední závod mimo naši domovskou základnu se konal ve Znojmě. Již 7.ročník Festivalu dračích lodí hostilo Znojmo a řeka Dyje, v blízkosti místního koupaliště, kláštera a skladových zásob Znovínu Znojmo. Všichni, kteří se z naší posádky zúčastnili, si zaslouží pochvalu – bez ohledu na výsledek. Fakt, že nás bylo jen 14 a z toho 6 děvčat, si za reprezentaci klubu pochvalu zaslouží. Ostatní buď zradilo zdraví, nebo je převelely povinnosti jinam. Díky patří i těm, kteří použili vozidla a nabídli se, že ostatní svezou.

Naše ráno začalo v 7:30 v Líšni na parkovišti Billa. S Lukášem jsme dojeli pro novomanželku Nell, která se ztratila ve uličkách Líšně a pak jsme se vrátili pro Lucku s kamaškou. Cesta probíhala výborně. Děvčata se bavili o svatbě, svatebních šatech, svatebních hostech, svatební výzdobě, svatební tabuli, svatebním večírku…… a svatební noci. A dozvěděli jsme se spoustu detailů. Řeči o vířivce ve svatebním apartmánu zůstanou jen mezi námi . Celou cestu z Brna za námi jela Fabia naložená 5 chasníky, které jsem vzhledem k jejím schopnostem zrychlit nevěnoval pozornost. Nicméně, před křižovatkou ve Znojmě nás podjeli a my je následovali. Tak jsem si říkal, že jsou to asi naši budoucí soupeři, a když je neporazíme na lodi, tak aspoň v autě . Ihned jsme je předjeli a zařadili se do odbočovacího pruhu „do leva“. Fabie za námi. Po pár metrech jsme dojeli n parkoviště místní jednoty a Fabie za námi! Dojela až k nám a já se jich zeptal, zda jdou taky na závody. Že jo, akorát to nemůžou najít. A na jaký závody jedete? No na volejbal, říká týpek ve Fabii. No jo, my na dračí lodě . A v momentě se za Fábií zaprášilo a byli pryč. My jsme taky trošku kufrovali, ale dojeli jsme včas. Stan už měl výzdobu státu, který jsem zvolil při přihlášení – Brunej. Nejvíce se blížící „Brno nej“ .

Porada kapitánů se konala na koupališti, kam jsem musel doběhnout. Na poradě nic nového, jen to jak a co se bude při biatlonu sestřelovat airsoftovou zbraní. Na oficiální představení všech zúčastněných zemí jsem nominoval novomanželku Nell. Aby nebyla sama, Lukáš ji byl oporou. Po nezbytných úvodních procedurách začaly závody. Mým úkolem bylo ještě sehnat nějaké ty posily. Tým Argonautů nezklamal a poskytl bezplatně 3 zkušené závodníky. Bubenici jsem našel v Aničce Růžičkové. Po ostychu se chopila své role perfektně a šlo jí to po celý den moc dobře . Na poslední závod Prestige cup tedy máme výbornou bubenici !
Nejdříve biatlon, který tvořilo cca 250m sprintu, zastavení lodě a střelba na terč a 50m sprintu do cíle. Lukáš jako háček dostal úkol a trefit kečupové terče. Všechno se povedlo, Lukáš trefil všech 5 terčů i jeden bonusový (který nám nakonec nepřičetli), takže spokojenost. Celkové 15. Místo rozhodovalo pouze o nasazení na 200m, ale k magické Top 3 nám scházelo pouze 10s . Ano, bylo to fest našlpané.

Celkové hodnocení 200m závodu bylo určeno pouze 1.rozjížďkou, ve které jsme obsadili 13.místo. Škoda, zvlášť když čas z druhé jízdy by nám stačil na cca 6-7. místo. Špatně jsme odhadli tempo a zrádná a mělká Dyje dokonala zbytek. Pro nás byl důležitější celkový čas obou rozjížděk. Ve druhé rozjížďce to již bylo vynikající (proti proudu a s časem 0:57:20 – 5.nejlepší čas v rozjížďce!) a součtem časů jsme na 200m obsadili celkové 6. místo z 19 posádek. Pěkné, jen škoda, že pořadatelé toto umístění nehodnotili.
Přestávky mezi jednotlivými rozjížďkami jsme vyplnili pitím piva, limonády a ti, kteří nemuseli řídit, ochutnali burčák. Pavel se opět blýskl tmavou buchtou s polevou, tentokráte již v šesté evoluci – v polevě místo cukru med. A byla dobrá. Už to začíná mít „v ruce“ . Byly i karbenátky! Přijel i můj kamarád Radek, který zvažuje svoji účast v našem týmu. Tak doufám, že na tréning někdy přijde. Marek z Argonautů (Radek je překřtil na AGROnauty – což zní výborně ) přišel s žádostí o půjčení jednoho z KaBrňáků na pravou stranu. Hned jsem mu nabídl Radka, ať si to vyzkouší . Marek byl nejdříve pro, ale asi si všiml motorkářské přílby, suchého motorkářského oblečení, a lehké trémy, a zaváhal. Kde jinde by si to měl Radek vyzkoušet než u vás v týmu a rovnou na finále 200m? . Nakonec padla volba na Votika, takže KaBrńáci měli ve finále své zástupce .

Po závodech na 200m následovalo nekonečně dlouhé vyhlašování vítězů. Pořadatel měl snad 10 různých kategorií a s každou z nich se doslova mazlil. My jsme na pódiu nebyli ani jednou. A tak jsme si ověřili, že s dračími loděmi je spojen i business a snaha o udržení všech zúčastněných co možná nejdéle na závodišti. Do budoucna musíme počítat s tím, že akce jsou od rána až do večera. To je fakt. Dále jsme v mezičase probírali i problematiku financování a motivace clenů týmu. Myslím, že je to na širší debatu (nejlépe na sněmu – viz.kalendář akcí), ale jen pro Vaši informovanost – zazněl návrh na roční členský příspěvek ve výši 2 000kč s tím, že část by padla na tréningy (cca 900,-) a zbytek by byl určen na placení startovného na závodech. Kreditovým systémem s evidencí účasti na závodech by se každému konto snížovalo o startovné. Ten, kdo by se závodů neúčastnil (např. ani jednoho za sezónu) by o kredit na konci sezóny přišel, a propadl by klubu. Ale je to jen návrh. Popřemýšlejte o možném způsobu financování a probereme to na sněmu.

Po dvou hodinách relaxu a po vyhlášení vítězů jsme se dočkali „gladiátorských her“. Sprint na 50m, kde háček musí mít po celou dobu na hlavě přilbu a v cíli trefit násadou zvon. Přes neuvěřitelně komplikovaný pavouk , kde kdo prohrál mohl i zvítězit jsme v první rozjížďce byli rychlejší než soupeři a postoupili jsme dál. V dalším kole jsme prohráli a v opravné jízdě taky. Ještě jsme si ověřili, že jsme už opravdu a definitivně skutečně vypadli, a že už opravdu není návratu do pavouka, a začali jsme si balit věci. Cesta do Brna dlouhá, a na hodinkách bylo 18:20h.

Cesta domů probíhala v pohodě a v klidu. Brno nás vítalo těsně po půl osmé. Mladou novomanželku Nell jsme zavezli až k její novomanželské rezidenci ve Slatině, Lucka s Lukášem skončili u Billy.

Na konec mi dovolte poděkovat:
Všem, kteří přijeli a zúčastnili se, Aničce za bubnování, Cyprošce, že pustila Elis samotnou, AGROnautům za několikanásobnou pomoc s lidmi, novomanželce Nell za báječnou atmosféru v autě, přípravě Brunejských vlajek, presentaci týmu, Pavlovi za skvělé buchtičky, Lukášovi za skvělou střelbu a trefení cílového zvonu, nevím komu za výborné karbenátky , Vojtovi od Kristýnky za pomoc na háčku, kamarádce Lucky za focení,…………bylo toho moc. Všem DÍKY.

A za týden v sobotu na 2 600m dlouhém PRESTIGE CUPU – kde nechceme být poslední – AHOJ!

Milrez.

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

Cyproška | 29.09.2014 21:58
Milane, děkuji Ti za tvoji krásnou reportáž. Po přečtení tvých řádků jsem měla pocit jako bych tam byla s Vámi a on nic jsem nepřišla. Ani jsem netušila, že jsi takový spisovatel.
Na sobotu se moc těším, doufám, že budu už úplně Ok a předvedu to nejlepší co jen půjde.

Šuplík | 29.09.2014 21:20
Parádně jsi ten Znojemský den shrnul Milane. Děkuji za pochvalu. Myslím, že jsme sj to navzdory výsledkům a trochu podivné organizaci užili a to je hlavní. Těším se na sobotu, že tu sezonu uzavřeme se ctí a pohodou nám vlastní.